Umělou inteligenci letos používá 35 % českých podniků s deseti a více zaměstnanci, tedy dvakrát víc než loni. Tak zní hlavní zpráva Českého statistického úřadu z 5. listopadu 2026. Pro majitele firmy s dvaceti nebo čtyřiceti lidmi je ale důležitější jiný údaj ze stejné zprávy: mezi malými podniky AI nasazuje necelá třetina, mezi velkými téměř tři čtvrtiny.
ČSÚ data sbíral v první polovině roku 2026 v rámci evropského šetření podle nařízení EU 2019/2152. Čísla jsou proto srovnatelná s ostatními státy EU a za rok je půjde porovnat znovu.
Hlavní čísla
Všechny údaje se týkají podniků s deseti a více zaměstnanci ve vybraných odvětvích.
| Ukazatel | Podíl podniků |
|---|---|
| Používají AI (všechny velikosti) | 35 % |
| Používají AI – velké podniky | téměř 75 % |
| Používají AI – střední podniky | 50 % |
| Používají AI – malé podniky (10-49 zaměstnanců) | necelých 33 % |
| Platí za cloudové nástroje generativní AI | 17 % |
| Platí za jakékoli cloudové služby | 60 % |
Přesné procento pro velké a malé podniky ČSÚ v tiskové zprávě neuvádí, jen slovní vyjádření. Detailní čísla jsou v časových řadách na webu úřadu.
Způsoby využití AI
Nejvíc firem používá AI na to, co jde spustit v prohlížeči za pět minut: psaní textů, programového kódu a tvorbu syntetického hlasu. Tyhle tři činnosti ČSÚ sčítá dohromady a vychází mu 31 % podniků.
| Použití AI | Podíl podniků |
|---|---|
| Texty, kód, syntetický hlas | 31 % |
| Obrázky, video, hudba | přibližně 20 % |
| Analýza dokumentů, vyhledávání, chatboti | přibližně 20 % |
| Strojové učení pro analýzu dat | 8 % |
| Rozpoznávání objektů, osob a dokumentů z obrazu | 5 % |
Rozdíl mezi prvním a čtvrtým řádkem je podle mě nejdůležitější informace celé zprávy. Strojové učení nad firemními daty vyžaduje data v pořádku a někoho, kdo nástroj napojí na systémy firmy, a tam se dostalo jen 8 % podniků. Většina firem, které statistika počítá mezi uživatele AI, tedy rychleji píše e-maily, nabídky a příspěvky, ale do vlastních procesů ji zatím nepustila. Tenhle závěr vyvozuji z rozložení čísel, ČSÚ ho takto neformuluje.
Placené a bezplatné nástroje
AI používá 35 % firem, za cloudové nástroje generativní AI ale platí jen 17 %. Zbylá polovina uživatelů pravděpodobně jede na bezplatných verzích chatbotů, na osobních účtech zaměstnanců nebo na funkcích zabudovaných do softwaru, který firma už platí. ČSÚ tohle rozdělení nezveřejňuje, takže přesný poměr neznáme.
Pro majitele firmy z toho plyne konkrétní otázka: na jakém účtu a s jakými podmínkami vaši lidé AI používají. U bezplatných verzí si řada poskytovatelů vyhrazuje právo zadaný obsah použít pro další vývoj, záleží na podmínkách konkrétní služby. Obchodník, který do takového chatbota vloží nabídku i s cenami a jménem klienta, tím rozhoduje o firemních datech bez vašeho vědomí.
Zabezpečení v malých firmách
Velké podniky mají zabezpečené vzdálené připojení přes VPN v 96 % případů, malé s 10 až 49 zaměstnanci v 53 %. Vícefaktorové ověření identity používá polovina všech firem, silné heslo 87 %.
Tahle čísla ČSÚ s umělou inteligencí přímo nespojuje. Spojují se ale v praxi: firma, kde se lidé do AI nástrojů hlásí jen heslem z osobního účtu, nemá přehled, kdo k jakým datům přistupuje. Právě malé firmy, které AI teprve začínají používat, mají podle stejné zprávy VPN jen zhruba v každém druhém případě.
Doporučený první krok
Pokud vedete firmu do padesáti lidí, nezačínejte nákupem nástroje. Vezměte jednoho člověka, který nejvíc píše nebo telefonuje, a s ním projděte jeden pracovní týden. Sepište úkony, které se opakují, například odpovědi na stejné dotazy zákazníků, přepis hovorů do CRM nebo nabídky podle šablony. U každého si poznamenejte, kolik času zabere a jestli při něm pracujete s osobními údaji klientů.
Zároveň se v týmu zeptejte, kdo už AI používá a na jakém účtu. Odpověď vám řekne, jestli máte řešit hlavně zavedení, nebo hlavně pravidla pro to, co už běží.
S takovým seznamem se dá rozhodnout, kterou činnost předat AI jako první a kolik za to má smysl platit. Pokud ho chcete projít s námi, ozvěte se přes ai-in.eu.