Kdo se na konci září podíval jen na americký index S&P 500, viděl pokles o pouhé půl procenta a mohl usoudit, že na trzích panoval klid. Pod tímto číslem ale dvě třetiny firem z indexu odepsaly 5 až 15 % své hodnoty a zhruba 300 z nich dnes obchoduje 15 % a více pod svým maximem. Podobně klamavě působí i česká inflace: v srpnu činila jen 1,9 %, přesto americký Fed i Evropská centrální banka v září zvedly sazby a výnosy desetiletých dluhopisů v Česku i USA vystoupaly na 5,3 %.
Inflace pod dvěma procenty, sazby přesto rostou
Spouštěčem zářijového zpřísnění se stala ropa. Barel WTI se během měsíce několikrát dostal nad 100 dolarů a září uzavřel na 90,34 USD, tedy o 44,7 % výš než v lednu. Dražší ropa táhne nahoru ceny pohonných hmot, plynu i elektřiny. Zemní plyn na evropském trhu za měsíc zdražil o 10,6 % na 59,27 EUR/MWh a od začátku roku už o 77,8 %.
Mezeroční inflace v Česku zatím drží nízko, protože ceny srovnává s lonišním obdobím. Spotřebitelské ceny ale od ledna vzrostly už o 2,6 % a podle odhadu portálu Inflace-Česko.cz se mezeroční tempo v lednu může přiblížit 4 %. Řidič, který na podzim platí u stojanu víc než v létě, tuto změnu v rodinném rozpočtu pocití dřív, než ji zachytí oficiální statistika.
Centrální banky proto jednaly s předstihem. ECB zvedla sazby o 25 bazických bodů a její hlavní refinanční sazba nyní činí 2,65 %, americký Fed posunul základní sazbu o stejný krok na 4 %. Česká národní banka zvýšila repo sazbu na 3,75 % už v červnu a v září ji ponechala. Trh počítá s tím, že všechny tři banky do konce roku sazby ještě mírně zvednou, jde ale o odhad, který bankovní rady mohou podle dalších dat změnit.
Dluhopisy: dnešní ztráta, zítřejší úrok
Vyšší sazby se rychle propsaly do dluhopisového trhu. Výnos do splatnosti českých desetiletých státních dluhopisů v září vystoupal na 5,3 % ročně a na stejnou úroveň se dostaly i americké desetileté státní dluhopisy. Majitel starší emise s kupónem kolem 3 % tak ztrácí na ceně, protože trh dnes nabízí nové papíry s výnosem nad 5 %.
Dluhopisovým fondům se kvůli tomu nadaří prakticky od začátku roku. Stejný mechanismus ale funguje i opačným směrem: investor, který nakupuje dnes, si zajišťuje vyšší výnos do splatnosti než kdokoli, kdo kupoval na začátku roku. Pokud inflace skutečně zamíří ke 4 %, zůstane reálný výnos po odečtení inflace výrazně nižší, než naznačuje nominální číslo.
Půl procenta dolů, pod kterým se skrývá výprodej
Index S&P 500 uzavřel září na 7 652 bodech se ztrátou 0,5 %, firmy v něm ale prošly citelnou korekcí. Ceny akcií McDonald’s, PepsiCo, Bank of America, T-Mobile nebo UnitedHealth Group klesly spolu s většinou trhu a slabě si vedly i spotřebitelské firmy, strojírenství, finance, zdravotnictví, telekomunikace, reality a překvapivě také energetické společnosti. Index nad vodou udrželi výrobci čipů a pamětí, jako jsou Intel, AMD, Micron Technology nebo Sandisk, jejichž akcie posílily až o 30 %.
Investor, který drží pestrý výběr jednotlivých amerických akcií mimo technologie, tak mohl za září vidět v portfoliu výrazně horší výsledek než majitel indexového fondu. Autor zdrojové analýzy Jan Traxler v tomto rozdílu vidí řadu dlouhodobých nákupních příležitostí, protože zhruba 300 firem z indexu obchoduje 15 % a více pod svým maximem. Levnější akcie ovšem samy o sobě budoucí růst nezaručují, zvlášť pokud vyšší sazby začnou brzdit spotřebu domácností.
Evropské a domácí indexy pokles skrýt nedokázaly. MSCI Europe ztratil 2,5 % a pražský index PX dokonce 4,4 % na 2 675 bodů. Rozvíjející se trhy naopak přidaly 1,4 % a od začátku roku mají v eurech na kontě 31 %, nejvíce ze sledovaných akciových indexů.
Zlato vrátilo srpnový skok
Poučka, podle které se strachem z inflace zlato zdražuje, v září neplatila. Zlato ztratilo 6,7 % na 4 156 USD za unci a stříbro dokonce 9,4 % na 60,37 USD, obě tak vrátila velkou část srpnového růstu. Cenu drahých kovů určují hlavně nákupy centrálních bank a velkých institucí, kdežto drobní investoři, kteří zlato kupují jako pojistku proti inflaci, hrají menší roli. Od začátku roku zůstává zlato v plusu o 7,6 % a stříbro o 29,3 %.
Bitcoin se pohyboval opačně a za září přidal 6,4 % na 83 554 USD. Od ledna ale stále ztrácí 26,7 % a jako jediné ze sledovaných aktiv je letos v minusu.
Koruna platí za rozpočet i za cizí sazby
Koruna po delší době zřetelně ztratila. Euro za září podražilo o 1,3 % na 24,44 Kč, libra o 1,5 % na 28,60 Kč a dolar o 3,5 % na 21,52 Kč. Zdrojová analýza uvádí dvě možná vysvětlení: vládní návrh rozpočtu na rok 2027 s vysokým schodkem a zvýšení sazeb v eurozoně i USA ve chvíli, kdy ČNB sazby ponechala. Obě příčiny dávají smysl, autor je ale sám označuje za pravděpodobné.
Slabší koruna má pro domácnosti dvojí dopad. Dovolená v zahraničí nebo nákup v americkém e-shopu zdraží, majitel podílového fondu s americkými akciemi naopak získá kurzový zisk, který v září převážil mírný pokles samotného indexu S&P 500.
Co zůstane, až průměry přestanou stačit
Zářijová čísla mají společný jmenovatel: souhrnný index, mezeroční inflace i relativně stabilní kurz eura zakrývají pohyby, které investor pocití ve vlastním portfoliu a domácnost v peněžence. Pokud centrální banky do konce roku sazby skutečně zvednou a inflace v lednu zamíří ke 4 %, zbývá rozhodnout, zda výnosnější dluhopisy a zlevněné akcie mimo technologický sektor představují příležitost, nebo první fázi delšího poklesu. Odpověď nejspíš nenabídne žádný index, záleží spíš na tom, jak dlouho dokáže investor vydržet u strategie, kterou si zvolil před zvýšením sazeb.
Text má informativní charakter a nepředstavuje investiční doporučení.